Den Tomáše Pavelky, nejmladšího starosty v České republice

Typ: Online - Přednáška
Místo konání: Online

O co se jedná

Obrázek k události

Tomáš Pavelka je student Právnické fakulty Masarykovy univerzity, kromě toho je ale také nejmladším starostou v České republice - v roce 2020 se stal starostou obce Mořice, kde byl od roku 2018 zastupitelem. Pro Noc práva si připravil krátké představení svého dne a běžných povinností, kterým se musí věnovat. 

 

Jmenuji se Tomáš Pavelka, jsem starostou obce Mořice na Prostějovsku, uprostřed Hané, a studentem pátého ročníku Právnické fakulty MUNI. Naše obec svým počtem obyvatel mírně převyšuje číslo pět set, má bohatou historii, strategickou polohu a potenciál, který se snažíme aktivně rozvíjet. Stejně jako fyzické a právnické osoby i samosprávy byly postiženy následky pandemie způsobené koronavirem. Pojďme se na průběh krizového řízení a situace v obcích za poslední dva roky podívat. V závěru článku vzpomenu i mé osobní dojmy a zkušenosti souběhu vedení obce a studia práv v distančním režimu.

Úvodem poznamenám, že je třeba nazírat jinou optikou na situaci v městech a na venkově, v malých obcích, kde jsou si lidé často blíže a jsou na sebe více odkázáni v pomoci i společném soužití. Jsou témata, která jsou společná všem samosprávám a pak ta, která jsou proměnlivá v závislosti na velikosti sídla a dalších parametrech. Pandemie byla krizí, situací, která vyžadovala krizové řízení na úrovni státu i nejmenších samospráv. K tomuto aspektu jsme v Mořicích přistoupili v první vlně, kdy byla nejistota a obavy mezi lidmi největší, zřízením krizového štábu složeného z vedení obce, některých zastupitelů a zástupcem hasičského sboru. Štáb připravil sérii opatření – zajištění zásob potravin a dovoz léků pro seniory, pravidelné dezinfikování veřejných prostor, dovoz obědů, později donáška knih z knihovny, hasiči zajistili šití a roznos roušek. Rovněž byla koordinována informovanost mezi lidmi, aby došlo ke snížení obav a nejistoty. V dalších vlnách pandemie štáb nebyl zřizován, situace byla známější. Přístup státu k obcím z hlediska metodického nebyl příkladný, nelze mluvit o efektivním koordinaci, i když krizové řízení je o akceschopnosti více než jakákoliv jiná situace. Z vyšších úrovní krizového řízení se k nám dostávalo značné množství obsáhlých dokumentů, které se nás týkaly v několika odrážkách. Zde je třeba vnímat již dříve zmíněnou proměnnou velikosti obce. Mořice mají uvolněného starostu a jednu administrativní pracovnici, která většinu pandemie strávila v režimu home office, aby čerpáním OČR nedestabilizovala chod obce. V takovém složení úřadu bylo studium aktuálních předpisů pro obce náročné a situace stejně nepřehledná jako pro většinu obyvatel naší země. Lidé jsou zvyklí obracet se i se svými běžnými problémy na představitele samospráv a jejich úřady, zde byl velký prostor pro koordinaci krizového řízení v území, což bez kvalitních a jednoznačných pokynů od centrálních krizových orgánů bylo dosti složité. Metodická mlha pokračovala i v dalších vlnách pandemie, na které byl čas se připravit. Obec zajistila občanům dezinfekci, pomáhala s registracemi k očkování, zařídila přísun ochranných pomůcek a další aktuálně potřebné vybavení svým občanům.

Jestli se krizové řízení dalo označit za těžko předvídatelné, což v počátku zcela neznámé pandemie je pochopitelné, ekonomická situace byla ještě nepřehlednější. Obce, kraje a stát jsou přirozenými partnery, mají úzce spolupracovat v dobách poklidných i krizových. Poslední roky mi ukázaly, že jsou schopni vzájemně i opaku. Rozpočty obcí jsou závislé na daňových příjmech, které samosprávám náleží z rozpočtového určení daní (RUD). Uzavřením mnoha služeb a podniků došlo k poklesu ekonomické kondice a přirozeně i nižšímu výběru daní, tento pokles zaregistrovaly okamžitě i samosprávy, kterým přichází finanční prostředky z RUD dvakrát měsíčně. Na jaře 2020 docházelo ke strmým propadům, což z hlediska načasování nebylo vůbec přínosné. Jarní období, kdy startují zpravidla investiční akce, se neslo v duchu maximální opatrnosti, obce investice rušily nebo odsouvaly, i Mořice prodloužili termín pro realizaci chodníků v části obce z jara na podzim roku, v očekávání přehlednější situace na trhu. Stát nás nejvíce překvapil tzv. kompenzačním bonusem pro živnostníky, kterým se snažil financovat ztráty a ušlý zisk za dobu, kdy musely své provozovny uzavřít. Na tiskových konferencích zaznívalo, jak stát sanuje výpadky ze svého, přitom ukrajoval z vybraných daních před rozdělením v rámci RUD mezi kraje, stát a obce, naši obec s daňovými příjmy do 7 miliónů ročně to stálo téměř 10 % daňových příjmů. Po velkém nátlaku a demonstracích starostů a představitelů krajů, došlo v létě 2020 k částečným kompenzacím za tuto srážku z výnosů samospráv. Z každé krize je dobré se proinvestovat, slýcháváme v médiích, ale na investice je třeba mít finance, těch se v počátcích pandemie obcím nedostávalo, naopak. Polovina pandemie byla ve znamení zrušení superhrubé mzdy, což samo o sobě neznamenalo jen pokles příjmů státního rozpočtu, ale i rozpočtů obcí a krajů. Tehdy se podařilo situaci ustát a zajistit změnu RUD, aby obce peníze dostávaly nadále a mohly investovat. Tolik k velkým ekonomickým číslům u samospráv, zastavme se krátce u malých, ale symbolicky důležitých. Firmy a podnikatelé získávali náhrady za povinné testování svých zaměstnanců, obce stát vyřadil z příjemců náhrad, jedná se o tisíce korun pro malé obce, které jde použít jinak, proplácení je umožněno až od vlny testování v roce 2022.

Na poli kulturního a společenského života byla pandemie katem, který neuťal jen hlavu, ale i osekal na těle, co se dalo. Omezení kontaktů bylo potřebné, avšak život na malých obcích, kde se lidé velmi často setkávají neformálně i na pořádaných akcích, trpěl hlubokými trhlinami. Přesto se podařilo uspořádat mnoho aktivit distančně online, více využívat obecní rozhlas a ustavit fungující kulturní výbor se zástupci všech spolků a institucí v obci. Plánovat kulturu se zdálo jako promarnění času, ale bylo prozíravé být připraveni na dobu, až se restrikce rozvolní a přijde znovu čas setkávání a kulturních událostí. Společenský život není jen zábava a radosti života, přicházel jsem jako starosta o kontakt s občany, o chvíle, kdy se jednoduše cokoliv prodiskutuje, vedení obce získá zpětnou vazbu a je možnost se dohodnout na spolupráci. O to více si všichni kultury v obci váží a já to také silně vnímám, jak moc je o obec o lidech a jejich setkávání a až sekundárně o cestách a stavbách.

A jaké je být studentem práv a starostou? Spojování teorie a praxe je dobré, přínosné pro obojí úroveň. Právo se prolíná většinou času práce starosty na obecním úřadě. Díky teorii mohu porozumět celé soustavě právního řádu a lépe aplikovat předpisy na praktické situace. Reálné zkušenosti umožňují mít přehled a představit si, jak je teorie aplikovatelná v konkrétních situacích. Na druhou stranu přiznávám, že den má pro každého člověka stejnou délku, i pro mě, a ani u mladých není energie těla a mysli nekonečná. Sladění výkonu funkce starosty a studenta mi pomohla univerzita povolením individuálního studijního plánu. Distanční forma výuky mi umožnila být více časově flexibilní, ale při starostování mi vlastně moc nevyhovovala. Osobní setkávání mi chybělo, podporuje mě v efektivní práci a studiu. Je zkrátka jiné připravovat si prezentaci o problematice na seminář, který proběhne na fakultě a bude u něj skupina posluchačů, které vidíte a mluvíte přímo na ně, než prezentaci nahrát na video a uložit na společné úložiště informačního systému. Aktuálně se snažím studium dokončit, začínám pracovat na diplomové práci, prodloužení doby na univerzitě se ale nevyhnu.

Závěrem shrnu předchozí odstavce do jednoho slova – dobrodružství. Neustále přichází nové výzvy a problémy, které je nutno vyřešit. Díky absolvování dobrodružných situací získávají lidé zkušenosti, umí lépe vyhodnocovat rizika a mají nadhled, ale musí i něco obětovat, být cílevědomí a urputní, spolupracující s okolím. Člověk sám mnoho nedokáže. Můj kamarád a kolega zkušený starosta často používá africké přísloví: „Jestli chcete jít rychle, běžte sami. Jestli chcete dojít daleko, běžte s někým.“ Krize a nouze nám ukazuje, kdo je našim přítelem dle jiného známého přísloví. Krize pandemie nás semkla a zároveň nám ukázala, kde všude máme mezery.

V rámci čeho se to koná

I letos jsme se rozhodli, že festival Noc práva nabídne svým návštěvníkům program alespoň v redukované podobě online. Připravili jsme si pro vás přednášky, debaty a nemůže chybět ani každoroční kulturní prvek. Jsme moc rádi, že i letos můžeme být s vámi.

Tato událost už bohužel skončila